Odmítnutí
Odmítnutí
Čtvrtek večer nás zastihne v plné práci. Netušíme, co má, nebo spíš bude mít, v úmyslu Hunter, tak stavíme pasti, kdyby se náhodou hodili. Podívám se na Ravena, který pilně cvičí. Je mi na první pohled jasné, že tohle asi nebudeme potřebovat, tedy podle jeho úmyslu.
Včera přišel s modřinou kolem oka Yuki. vzhledem k tomu, že ovládá léčení, bych se vsadil, že málem přišel o oko. Začínám tenhle kraj nenávidět.
„Dnes končíme,“ ozve se Raven. Mlčky poslechneme a jen co se upravíme, zamíříme ke škole. Všichni z vesnice se nám bezmála smějí do ksichtu, jako by věděli něco, co my ne. Asi to tak bude. Obsadíme naše obvyklé místo a chvilku na to, se k nám začnou trousit naši přátelé. Dokonce i Nare se musel naučit bránit. Tentokrát se zdá, že se nic nestalo až na Isaa, který lehce kulhá a Nareho, kterému jemně cukají koutka.
„Co se stalo?“ zeptá se Raven. Isao a Nare se na sebe podívají a začnou se smát.
„Nic moc, snažili se mě napadnout, když Deron nebyl poblíž. Naštěstí tam byl Isao, který mi pomohl,“ odpoví Nare. Podle jejich smíchu v tom muselo být víc. Raven jen zvedne obočí a čeká na další vysvětlení.
„No jak bych to řekl, díky cvičení jsem se naučil jak schovat ještě jednoho, dva lidi tak jsem to udělal. Jenže to bylo v poslední sekundě, tak si toho nevšimli. Nastrčil jsem jim někoho z jejich party, dost ho zmlátili a vzhledem k tomu, že nešlo o nás, byli všichni vyloučeni na týden ze školy a ten kluk leží v nemocnici,“ vysvětlí Isao. Všem zacukají koutka.
„A co ta noha?“ zeptá se Rven.
„Nevšiml jsem si blbého radiátoru. Yu říká, že to není vážné, jen je to naražené,“ odpoví Isao.
„Ty jsi trdlo,“ obrátí oči v sloup Zein. Isao se na něho podívá a vpluje mu do náruče.
„A nemohl bys mi to pofoukat? Jsem si jistý, že by to pak bolelo míň,“ zamrká na něho.
„Ale jistě, jen musíš počkat domů,“ usměje se a obejme ho, pak ho políbí. No tak tomu říkám pokrok. Nakonec, jsme skoro všichni. Chybí jen Aaron s Rickem a Quinem. Vsadím, že se Aarona snaží někdo ulovit. Aaron vystřelí ze školy dobře naštvaný, Rick ho drží kolem pasu a Quin ho drží za ruku.
Hned za nimi jde parta v čele se starostovým synem v čele. Taky naštvaný.
„Aarone, říkám ti, že s tebou chci mluvit.
„Na to musí být dva, debile a upřímně radši bych si povídal s hladovým žralokem než s tebou!“ odsekne mu Aaron přes rameno. Měl jsem pravdu.
„Nevěděl jsem, že jsi tak hr do žraloků. Klidně ti nějakého ulovím,“ zazubí se syn starosty. Aaron se celý napne.
„Are, to nemůžeš, zabil bys ho,“ sykne Quin.
„Dobře mu tak hajzlovi mám ho už plný zuby,“ zavrčí Aaron.
„A co tak malou sázku? Když odpovím na tvou otázku, když neodpovím, už tě nikdy nebudu otravovat,“ navrhne starostův syn. Zdá se, že Aarona to zaujme. Zastaví se a otočí se na něho,
„Jsou nějaká omezení?“ zeptá se.
„Ano, nesmí to být otázky tipu, jestli bylo dřív vejce nebo slepice nebo jestli existuje Yety a podobně, tyhle otázky jsou diskusní a hádali bychom se do soudného dne,“ odpoví starostův syn. Tak tomu říkám fér nabídka. Mrknu se na Ravena, který se pousměje.
„Dobře, souhlasím,“ usměje se Aaron.
„Dobře, tak se ptej,“ pousměje se starostův syn.
„Jak umřelo Mrtvé moře?“ vystřelí Aaron svoji otázku. Na okamžik strneme a pak se složíme smíchy. Trvá ním dobře pět minut než se uklidníme. Zásadně k tomu přispěje starostův syn, který na Aarona hledí jak idiot zkřížený s krávou hledící na nové vrata. Jestli jsem něco čekal tak ne tohle. Starostův syn se nakonec vzpamatuje a povzdechne si.
„Dostal jsi mě, tohle fakt nevím. Škoda. Mimochodem dejte si pozor, otec zavolal Huntera,“ podívá se na Aarona smutně. Musel ho mít opravdu rád.
„Tohle už víme, jen by mě zajímalo, proč nám to říkáš,“ odpoví Aaron. Zdá se, že kluka to překvapí.
„Všichni v městečku nejsou proti vám. Je to jen otec a půlka dalších, bohužel jsou to vysoce postavení lidé, co městečko štvou proti vám,“ pokrčí rameny starostův syn a loudá se i se svou partou pryč.
„Díky za informaci,“ pousměje se Aaron. Pomalu k nám dojdou a Aaron se podívá na Ravena.
„Najednou mám větší chuť tohle městečko zachránit,“ pousměji se.
„Jsem na tom stejně,“ kývne Raven.
„Co kdybychom šli cvičit?“ zeptá se Deron. Všichni kývnou, našli si perfektní místečko.
„Půjdu si číst, mám co dohánět,“ pousměji se a rozloučím se s nimi. Rozloučím se s nimi a loudám se domů. Při tom přemýšlím, jak se Navareho zeptat. Čekal jsem skoro týden od posledního incidentu a já najednou vím, že ho mám opravdu rád. Nezeptám se ho na to, protože na něho má síla nepůsobí, ale já ho vážně miluji.
Zjistil jsem to před týdnem, kdy ho napadli. Oni si už vážně nevybírají, na koho se vrhnou. Ve všech zaměstnání na jejich rodiče trčí Demakluv meč vyhození, pokud se jich nezřeknou a všichni zatím odmítají. Pokud se něco nestane, nedopadne to pro nás dobře. Podívám se skrytě na Navareho. Snad nikdy mě neomrzí na něho koukat. Kdybych neměl ty prokleté oči, mohl bych se na něho dívat jako na rovného. Ale zase bych ho možná nenašel. Je to dilema. Najednou se setkám s jeho pohledem.
Sakra nachytal mě!
„Co se děje?“ zeptá se mě.
„Nic,“ zabručím a podívám se k domu.
„To ti tak žeru. Koukáš na mě každou možnou nemožnou chvilku a docela se mi to začíná zajídat, takže to vyklop,“ stoupne si přede mě Navare. A je to v háji, budu muset s barvou ven.
Podívám se na něho skrz brýle. Ani před ním je nesundávám. Ne proto, že bych je před ním nosit musel, sám mi řekl, ať je před ním nenosím, když budeme sami, ale proto, aby věděl, že to není pro moji schopnost, až se ho na to zeptám. Ted nejspíš nastala ta správná chvíle.
„Navare, chci se tě na něco zeptat. Nechtěl bys se mnou chodit?“ podívám se mu skrz brýle do očí. Na chvíli v nich uvidím ohromení a pak tvrdost.
„Ne. Je mi jasné, že se mnou chceš chodit, protože na mě tvá schopnost nepůsobí. Tohle já neberu, navíc jsem tvůj hlídač a musím být nepřepjatý,“ oznámí mi nesmlouvavě. Cítím, jak se mi do očí hrnou slzy.
„To není proto, že na tebe má schopnost nepůsobí je to proto…“ začnu se obhajovat.
„Nezajímá mě, proč nebo co a jak. Ne je prostě ne!“ zavrčí Navare. Zavřu pusu. Svým způsobem ho chápu, nemůže si dovolit, aby se říkalo, že je na mě měkký nebo že mi nadržuje. Ale zase nemusel být tak tvrdý… a já se ho neměl ptát. Těžko mu teď můžu tvrdit, že tenkrát jsem mu lhal, když jsem mu říkal, že nejsem na kluky.
Cítím, že co chvíli začnu ječet, tak se strnule otočím na patě a zamířím k lesu, vím, že tam za mnou nepůjde. Nemám tam komu ublížit. Když jsem na kraji, otočím se a vidím, že vstoupil do domu. Rozběhnu se hlouběji. Nedávám pozor, kudy běžím, na poslední chvíli uhnu před větví, která mi srazí brýle. Nevšimnu si toho a obloukem se dostanu do městečka. Zapadnu do nejbližší putyky, objednám si flašku whisky a sklenici s úmyslem se opít. Je to těžší než jsem čekal a to se mi právě zhroutil celý svět!
Zamračeně se podívám na lokátor, abych se podíval kde Arven je a zakleji. Podle brýlí, ve kterých je namontováno miniaturní sledovací zařízení, se celé hodiny nehnul z jednoho místa. Nelíbí se mi to! Vstanu a vyběhnu z domu. Zamířím k místu, kde by měl být. Ke svému zděšení uvidím jen brýle. To jsem to vymňoukl. Podívám se po lese. Tu ho nenajdu. Vůně lesa už dávno překryla jeho pach. S povzdechem se vydám za Ravenem a jeho partou. Budu je muset požádat o pomoc. Tohle nebude moc pěkné!
Za chvíli dojdu na místo, kde cvičí a trochu fascinovaně je sleduji. Nikdy jsem neviděl takové schopnosti na jednom místě. Za mnou se ozve zavrčení, opatrně se ohlídnu a polknu. Za mnou stojí šelma složená snad ze čtyř druhů šelem, z obrovských tesáků trčících jí z tlamy steče slina. Možná bych si s ní poradil, kdybych měl čas se přeměnit. Ovšem nebylo by to snadné, byla by víc než rovnocenným protivníkem. Už teď je v kohoutku stejně velká jako já v lidské podobě a to nejsem drobeček. Za ní se objeví dvě podobné šelmy. A jsem v prdeli!
Šelma přede mnou se chystá k útoku, když…
„Solo, to je v pořádku, patří více méně k nám,“ ozve se Quinuv hlas. Šelma se uvolní a beze strachu jde ke Quinovi a nechá se podrbat jako kotě. Co to kurva…? Vytřeštěně se na Quina podívám. Kdo mohl tušit, že on bude pán šelem. Jasně já, když mě osobně dokáže usadit pohledem, že bych se nejradši přikrčil a odplazil. Měl jsem to poznat dřív!
„Proč jsi mi neřekl, že tě poslouchají?!“ zeptám se Quina.
„Protože ses na to neptal,“ odtuší Quin klidně. Sklapnu. Dobře, má pravdu.
„Co se stalo?“ dojde k nám Raven. Má na sobě jen kalhoty a já musím uznat, že má pořádné svaly!
„Proč by se mělo něco stát?“ opáčím. Nechce se mi s pravdou ven.
„Že jsi sem přišel. Nepáchnul jsi sem od doby, co jsem ti řekl, ať sem nechodíš mimo to, když se něco stane,“ odtuší Raven. Provinile se na něho podívá,
„Odmítl Arvena a ten to vzal osobně, utekl a on ho nemůže najít,“ozve se Hiro. Sakra! Já zapomněl na jeho schopnost a nenastavil jsem štít.
„Aha, co brýle se sledovačkou?“ otočí se na mě Raven. Dobře, od teď mě nepřekvapí absolutně nic. Poraženecky zvednu brýle na prstě. Raven protočí oči.
„Kene?“ otočí se na siláka.
„V nebezpečí není,“ pokrčí rameny.
„Hiro?“ mrkne se raven na bruneta.
„Dost zamlžená mysl a samé nesmysly, ani náznak kde by mohl být,“ ozve se Hiro klidně.
„No tě bůh. Pro dnes konec musíme ho najít, než něco provede,“ povzdechne si Raven a jde se obléct, zbytek ho následuje. Klusem se rozběhnou do městečka, kde se rozpadnou na skupinky a začnou prohledávat město. Instinktivně jdu s Ravenem. Docela mě zarazí, když vrazí do nejbližší putyky. Není tam. Pokračuje dál a u poslední, co je nejblíže na konci městečka, ho uvidíme u baru, jak do sebe obrací sklenku s jantarovou tekutinou. Podle několika flašek to nebude první. A taky podle jeho stavu. Zrovna se o něčem dohaduje s barmanem, s pěkně těžkým jazykem. Tohle jsem nechtěl. Než se k němu prodereme s někým se začne prát. Opilý je značně nebezpečný!
„Promiň Arvene,“ zamumlá Raven, který se dostane za něj a než se někomu stačí podívat do očí, omráčí ho.
„Co vy tu ke všem ďasům děláte?“ zařve barman.
„Přišli jsme si pro kamaráda,“ odtuší klidně Raven.
„Jo a proto ho rovnou bijete co? Co vám udělal?“ ozve se další z davu.
„Vy asi nemáte ponětí o jeho nebezpečnosti co?“ ušklíbne se Raven a střelí pohledem po mě. Pochopím a rychle se pro Arvena skloním a přehodím si ho přes rameno.
„Odnesete ho jen přes naše mrtvoly,“ rozhuláká se další a ožene se po mě rozbitou sklení. Sotva stačím uhnout. Tohle nepůjde, opatrně položím Arvena tak aby nezavazel a tomu co mě ohrožoval, dám pěstí. Za chvíli je z toho pořádná rvačka. Když několik stolů nekontrolovatelně vletí do davu, pochopím, že je průser.
Ani ne o tři minuty později se zhoustnutá atmosféra uklidní a jeden po druhém se z rvačky odpojuje. Nechápavě se rozhlédnu a vytřeštím oči na Nareho s Kiem, který vypadá jako by byl v transu.
„Dobrý Ky, držím je,“ ozve se Deron a jde to trochu rychleji. Nakonec na zemi zůstanou jen zraněni.
„Už jsem tady,“ vběhne Yuki. rozhlédnu se a u jednoho se zastavím. Tamten má zasaženou tepnu,“ ukážu na jednoho, kterému z rány vytéká větší množství krve v pravidelných intervalech. Yuki se k němu vrhne a kluk, sotva dvacetiletý, začne hrůzou křičet.
„Chceš umřít?“ zeptá se ho ledově Liem. Kluk zavrtí hlavou.
„Tak sklapni a nech ho pracovat,“ usadí ho. Kluk se nakonec podvolí, ale nerad. Vůbec nevím, jak Yukiho léčení funguje, ale během necelých deseti vteřin krev přestane téct a rána se zacelí.
„Nemáte tu něco hodně sladkého? Potřebuje energii a vodu,“ otočí se na barmana, který na něho hledí s otevřenou pusou. Pak se vzpamatuje a pohne sebou.
„Děkuji,“ podívá se barman Yukimu do očí a začne obsluhovat kluka. Yuki se postará o nejvážnější zranění, oděrky a modřiny většinou nechá, ty se zahojí samy. Znovu vezmu Arvena, přehodím si ho přes rameno a odejdeme. Tentokrát nám nebrání nikdo, jen se za námi dívají pěkně zmateně.
Nikdo z nás si nevšimne chlapa u posledního nerozbitného stolu, kterému po tváři přeběhne vítězný škleb.
Hunter pochopil, jak je dostat…
Komentáře
Přehled komentářů
Parádní díl <3
Ten starostův synáček je docela slušný kluk, ;-) ale má smůlu, že Aaron už je zadaný ;-) snad najde někoho volného ;-)
Navare to pěkně přehnal, takhle Arvena odmítnout ;-), ale jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré, třeba ještě nenastal ten správný čas.
Doufám, že se od toho lovce nenechají nachytat na švestkách ;-)
...
(terkic, 28. 11. 2013 8:39)no tak tomuhle se říká pěknej průser s tím hunterem a chudák Arvel, takhle ošklivý odmítnutí si nezasloužil :(
....
(Sanasami, 28. 11. 2013 0:23)páááááááni to bolo ale kruté od Navareho :(..........nááááádhera pokračkoooooooo
Skvělé...
(Hatachi, 27. 11. 2013 20:47)
No co to toto...
Ten Hunter si myslí, že je chytrej, jak oni jsou blbý. Nevěřim, že se klucí nechají porazit.
Ale hromadná bitka k hospodě patří...
Jsem zvědavá, jak to bude dál a jak se bude tvářit Arven,až se probudí z opice.
Moc se těšim na další díl.
O.o
(Mysticia-sama, 27. 11. 2013 19:49)Tak to je dost hustej masakr. Doufám, že je ten hunter nedostane. Těším se na pokráčko
......
(katka , 27. 11. 2013 0:14)ten zatracený lovec mě děsí chudák Arvel ještě si nic neužil , děkují skvělá povídka
!! :D
(Dí de Fast, 26. 11. 2013 19:16)To bolo super! Chudák Arvel :-/ Nechápem prečo ho Navare odmietol! Aj tak nechápem prečo sa Navare vyhýba ostatným.. Dúfam ,že sa dajú dokopy :3 Mám o nich celkom strach, dúfam, že ich Hunter nedostane -,-
:)
(Lafix, 26. 11. 2013 18:39)Teda, tak blbě to useknout umíš jen ty! to není poklona jo :D, jinak moc hezký dílek, to odmítnutí bylo tedy hodně tvrdé, ale co se dá dělat, doufám, že je dáš dohromady!
......
(kana, 26. 11. 2013 18:37)To se nám to ale vybarvuje. Chudíček arvel, ten blboun taky nemusel být tak hrubý a necitelný. no jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. a buď na ně hodná :-)
Kawaiiiiii ^^
(Widlicka, 21. 12. 2013 20:52)