Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Fantom diskotéky

9. 6. 2011

Fantom diskotéky

 

„Kane, už jsi hotový?“ zaklepe na dveře mé převlékárny barman.

„Ještě chvilku, a jdu na to. Prosím tě vážně si myslíš, že to bude fungovat?“ zavolám a zamaluji si poslední jizvu. Pak si nasadím škrabošku a vyjdu ven. Na sobě mám černé taneční kalhoty a stříbrnou košili, která ve světle hází černé odlesky, netuším, kde ji vzali, stříbrná maska a typická náušnice v uchu. To vše je fantom diskotéky.

„Jasně, že jo, jen počkej, až se roznese, že se fantom vrátil, no ono se to už rozneslo, protože šéf to vypustil do éteru. Diskoška je natřískaná po střechu, čekám tě u baru,“ zasměje se. Tiše zasténám a přemýšlím, proč jsem se do toho nechal uvrtat.  Naposledy se podívám do zrcadla a jdu dolů, kde se nenápadně usadím ve stínu baru, jak jsem byl zvyklí, hned se přede mnou objeví citronáda. Poděkuji a napiji se chladivého nápoje. Pozoruji hemžení na parketu a čekám, kdy přijde moje chvíle, ta nastane v momentě, kdy začne první volná dvacetiminutovka. Chvíli se dívám a musím se smát, jsou tam fakt nemehla! Vyčíhnu chvilku a proklouznu na parket, zrovna v nádhernou písničku, na kterou se tančí samo. Parket strne a pak se rozvlní v rytmu.

Postřehnu, že jeden kluk se snaží a má docela dobré pohyby, jenže neví jak na to. Vklouznu za něj a obejmu ho kolem pasu.

„Uvolni se, tanec je radost ne nutnost,“ zašeptám mu do ucha. Trochu ztuhne a pak se snaží řídit podle mých pokynů, chvíli ho vedu za pas, a když se ujistím, že mu to jde, se vytratím. Začnu se rozhlížet po další oběti, jenže ta si najde mě.

„Neříkej mi, že mi zahýbáš, koťátko,“ dýchne mi někdo za krk. Prudce se otočím, ale v ruce mi zůstane jen krémová růže a nikde nikdo. Jako by se ten dotyčný vypařil.

Přivoním k růži a protančím se k baru, kde na mě čeká připravená váza, dám do ní růži a sednu si za bar.

„Víš, kdo to byl?“ zeptám se barmana, kterému se roztřesou ramena a jen stěží udrží smích na uzdě. Podezřívavě přimhouřím oči. Něco se děje, začnu se pozorně rozhlížet po diskotéce, jediné, co vidím, že Marek, Erika, máma táta a další se válí smíchy po stole. Co ti tu dělají?!

Pak to přestanu vnímat a dál pátrám po parketech. Nic jen vzduchoprázdno, ale zato spatřím Briana s bratrem a napadne mě čertovina. Znovu sklouznu z barové stoličky a vrhnu se do davu, je čas dělat svoji práci.

Nenápadně se dostanu za Brianova bratra a mrknu na Briana. Když kývne, že mě poznal, přejedu jeho bratrovi rukou po poklopci, a když se ožene a ohlídne, seberu mu Briana. Pak se bavíme kousek dál, jak ho shání. Po chvíli ho spatří a přijde k nám.

„Měl by sis ho hlídat,“ usměji se na Derika.

„Jo kdyby mi nějaký břídil nesahal na poklopec, tu jsou jen sexuální maniaci,“ zahučí Derik a přitáhne si Briana k sobě, ten se ani nebrání, protože je mrtvý smíchy.

„Jak to s vámi dvěma vypadá?“ zeptám se jich.

„Už bydlíme spolu, vzhledem k tomu, že jsem dospělý a Brianovi na nich moc nezáleží, nemají, co do toho kecat,“ pokrčí Derik rameny.

„Fakt ne?“ zarazím se.

„Ne, řekl jsem, jim, že jestli někde kecnou, obviním otce, že mě dva roky zneužíval,“ odvětí klidně Brian. Bezhlesně otevřu pusu a pak ji radši zavřu, potichu si začnu gratulovat, že jsme se tehdy dohodli v klidu.  Zavrtím hlavou a odchytnu si nějakého kluka, i když před rodiči je to fakt o hubu. Chvíli s ním tančím, začneme si docela rozumět, když mě najednou chytne někdo za pás a odtáhne mě, rychle se otočím, ale neuvidím ani stín. Jen si povzdechnu a začnu tančit s dalším.

Stínová ruka mě přitáhne za pas a stiskne mě tak pevně, že se nemohu otočit. Zrovna hraje pomalá písnička o ztracené lásce, její autor, žádá o odpuštění. Najednou mě trkne, že ten, kdo mě k sobě tiskne, mě vlastně žádá o to samé.

Je jen jeden člověk, který by chtěl odpuštění, ale zaslouží si ho, když se mi skoro půl roku neozval? Pomalu se vymámím z jeho bezpečné náruče a prudce se otočím. Nikde nikdo. Uchichtne se a po dlouhé době z mých očí vyšlehne oheň zájmu.

Jak to tenkrát řekl? Kdo si hraje s ohněm, ten se spálí. Kdo si hraje se mnou, ten lituje, že si nehrál s ohněm?

Možná to bude na moje koleno větší zátěž, ale tohle si prostě neodpustím! Zmizím k baru a zavolám barmana k sobě a zeptám se ho na vystoupení. Ten mi to řekne. Poděkuji a začnu se proplétat dozadu, abych se s klukama domluvil. Naštěstí jsou pro každou srandu. A tak když je čas na jejich číslo vyjdu na parket já a pomalu začnou přicházet oni. Od baru se ozve třeskot skla, otočím k němu hlavu a uvidím barmana, jak na mě zírá a oběma rukama se chytá za hlavu, zazubím a zareaguji na první tóna skladby. Kluci se na mě hned vrhnou, sice jim chvilku unikám a snažím se tančit sólo, ale po chvíli se nechám chytit, ať se mě přetahují a svádí.

Asi to nebyl moc dobrý nápad, ale přímo skvělý protože se z nenadání na pódiu objeví druhý Fantóm diskotéky. Je oblečený do černých úzkých kalhot, černé košile rozepnuté do pasu, a na tváři má černou škrabošku, ani na okamžik nezapochybuji, kdo to je!

Zatraceně, to se musel obléct do černého?! Málem jsem přistál na zadku a nějakou chvi mi trvalo, než jsem se vzpamatoval a začal hrát svou roli. Odvrátím od Fantóma obličej a gestem ukážu, že mě hodně zranil, pak se k němu obrátím zády. Kluci hned pochopí, o co jde a mezi mnou a jím udělají zeď.

Fantom se nenechá za stražit a snaží se proniknout hradbou, když se mu to skoro povede, skočím do davu a zmizím mu.

Tuhle dvacetiminutovku vynechám a zatančím si až další. Tentokrát se neskrývá a bojuje se mnou o parket. Sotva dvacetiminutovka skončí, zůstane mi v ruce jen bílá uschlá růže. Fascinovaně se těch křehkých lístků dotknu a jdu si sednout. Tohle je druhá růže, kterou jsem mu dal, absolutně netuším, co si o tom mám myslet.

„Proboha, za chvíli se tu ani nehneme, já už musel poslat několik lidí do skladu, dochází mi pití, dneska bude tržební rekord,“ nakloní se ke mně barman.

„To ti nezávidím. Seine, vadilo by ti, kdybych chodil s tebou?“ zeptám se ho.

„Mě ne, ale před zekem se o tom nezmiňuj, rozbil by ti pusu,“ zasměje se Sein.

„Neříkej mi, že vy dva…“ ohromeně se podívám na barmanovu štíhlou postavu a na rozložitou vypracovanou postavu vyhazovače, který by mohl drtit náklaďáky.

„Přesně tak a nenech se splést je jemný jak pírko,“ usměje se. Neříkám, že Zeke není šikovný, ale asi bych měl strach s ním spát.

„Kane, prosím tě nijak to neprotahuj nebo nám tu zbourají tančírnu, venku stojí tři vyhazovači a snaží se udržet lidi venku, sem se už fakt nikdo nevleze,“ zaříká mě Sein. Jen se zasměji.

„Večer teprve začal,“ zasměji se a hodím pohled na parket. Uprostřed stojí můj fantom a dívá se přímo na mě. Zavrtím hlavou. Najednou se fantom pohne a začne mě svádět tancem. V ruce držím citronádu jak přimrzlí a nedokážu se napít, protože můj mozek jen zpracovává jeho pohyby. To snad není možný, on dělá přesně to, co já jemu!

A taky už vím, jak se nejspíš cítil. Sleduji jeho dokonalé pohyby a mám co dělat, abych se na parket nevrhl a nerozdal si to tam s ním. Pomalu začínám litovat, že jsem si nehrál s ohněm. Jen co skončí dvacetiminutovka, zmizí. Třísknu hlavou o bar.

„Děje se něco?“ podívá se na mě Sein.

„Jo potřebuji pořádně zchladit!“ zavrčím zděšeně.

„A proč?“ zamrká Sein.

„Jak myslíš, že se mu bude tančit s boulí v kalhotách?“ podívám se na něj ironicky. Sein dostane záchvat smíchu.

Jemu se to směje a to jsou před námi ještě dva dvacetiminutovky!

 

„Všechno v pořádku kluci?“ objeví se u baru šéf.

„U mě jo jen mi začíná docházet nějaké pití, ale to zvládnu,“ nahlásí Sein.

„Na dalších barech je toho dost, když tak stačí říct Seine. Vůbec jsem netušil, že to bude taková bomba, skvělá práce hochu,“ třískne mě šéf do ruky.

„To je kvůli tomu druhému,“ zavrtím hlavou.

„Musím ho najmout, jste skvělá dvojka. Seine dávej na něj dobrý pozor,“ upozorní ještě šéf a rozzářeně zmizí v davu.  Z druhé strany diskotéky se ozve třeskot a vrhnou se tam vyhazovači, pak už jen sledujeme, jak výtržníky u nejbližšího baru kasírují a vyhazují z budovy, bylo jich asi deset. Za chvíli k nám přijde Zeke, zpozoruji, že na ruce má krvavý šrám.

„Zlatíčko?“ vrhne se k němu Sein.

„To nic není, lásko, pár lidí na sebe vytáhlo nože, už je to v pořádku, dej mi něco studeného ano?“pousměje se Zeke. Sein mu namíchá citrónový střik, ale místo alkoholu tam dá jen vodu. Zase vynechám dvacetiminutovku, zůstanu sedět, dokud nezačne třetí od konce, pak se zvednu a jdu na parket, kde si užívám pohybu, ale v ten moment se objeví i druhý Fantom a začne tančit, snažím se mu uniknout jako tenkrát, ale tentokrát je hodně dobrý tanečník. Neuteču mu a s posledními tóny se zase vypaří, v ruce mi zůstane jen perlová růže se suchými okvětními lístky.

Zklamaně se vrátím na své místo.  Už mám dost čekání. O další dvacetiminutovce se vrhnu do středu parketu a svádím jednoho kluka za druhým, když mě popadne ruka a prudce mě otočí k sobě. Najednou zjistím, že se dívám přímo do tváře Korena, který už odložil masku.

Nadechnu se, ale nic neřeknu, protože mě začne líbat, poddám se jeho polibkům, to prostě nejde! Nejde mu odolat! Ale i tak mi po tvářích začnou stékat slzy, které mi Koren jemně setře.

„Nechtěl jsem tě rozplakat, prosím odpusť,“ zašeptá mi. Vytrhnu se mu z náruče a uteču, jeho nechám stát uprostřed parketu.

„Vypadá, že toho lituje,“ pousměje se Sein.

„Asi jo,“ brouknu a pohled upřu do desky baru. Zůstanu tak hodně dlouho než se odvážím podívat směrem, odkud mě propalují jeho oči.

Jen co to udělám, doslova mě zamrazí, hraje si s rudou růží, která znamená vášeň, je tak rudá, že skoro přechází do černé.

„Říká se, čím rudější růže tím vášnivější cit,“ poznamená Sein a hodí provokativní pohled po Zekovi, který se usměje.

„Tak to by si měl dát pozor, ať nevzplane na hranici,“ odpovím nesmyslně.

„To záleží na hasiči,“ odpoví mi Sein dvojsmyslem. Znovu mě popadne čertík a vydám se doprostřed parketu, kde ho na dálku začnu svádět, moc dlouho hošan nevydrží, vyrazí ke mně skoro hned. Začnu mu utíkat, jestli si myslel, že to bude mít tak snadné, tak se zmýlil. Brzy to pochopí a začne mě provokovat stejně.

Zatracený zmetek!!

Koutkem oka zahlédnu Marka, jak se zběsile rozhlíží a když najde, zmizí, za chvíli se objeví s červeným hasicím přístrojem. Jdu smíchy do kolen. Koren se rozhlédne a když uvidí Marka, popadne mě za ruku a táhne pryč z diskotéky, nebráním se. Uznám, že to možná byla i moje chyba a pak, chci jeden důvod, proč bych mu neměl odpustit. Vy nějaký znáte? Já ne!!

Vede mě za ruku k němu domů.

„Promiň, měl jsem si to uvědomit dřív, než jsem tě ztratil,“ promluví první Koren.

„A já jsem s tím neměl začínat,“ pousměji se.

„To by byla škoda, ani nevíš, jak si mě zaskočil. Proč jsem si nikdy nevšimnul skutečnosti, že mě miluješ?“ zeptá se mě Koren, přitáhne mě k sobě a opře o nejbližší zeď.

„Protože ses nikdy nedíval tím správným směrem,“ pousměji se. Koren mi místo odpovědi sundá masku a pak mě políbí, nebráním se mu. Nějak se necháme unést.

„Vy buzeranti zasraný, táhněte někam jinam, vy hanbám!“ zaslechneme nějaké nadávky. Nechápavě se podíváme tím směrem a musíme se smát, stojí tam babka s otevřenou pusou a hledí na nás. O takovou popularitu nestojíme. Koren mě chytne za ruku a táhne mě pryč, dobrovolně se nechám.

Nevím, kam mě vede, až když poznám jeho ulici a vytáhne klíče.

„Co vaši?“ zeptám se.

„Vzali to v pohodě, teď jsou u bráchy, který se nechal přeřadit sem a našel si tu byt,“ usměje se a vtáhne mě dovnitř.

Vejdu do jeho pokoje a otevřu jeho skříň. Můj plakát tam ještě stále je. Z ničeho nic mě obejmou jeho ruce.

„Byl jsem příliš zbabělý, abych přiznal, že mě pouhé přátelství nestačí,“ zašeptá tiše.

„A já zbabělý, abych o tebe bojoval čestně,“ odpovím mu stejně tiše.

„V lásce a ve válce je dovoleno vše,“ pousměje se Koren a políbí mě.

„Co kdybych už nikdy nechodil, to bys byl s mrzákem?“ uhnu tváří a pohled zabodnu do země.

„Ne byl bych s tím, koho opravdu miluji, drobnosti jako to, že bys byl mrzák, mě absolutně nezajímají. Miluji tě, Kane, a je mi naprosto jedno, jestli bys byl slepý nebo chromý, jediné, co potřebuji k životu, jsi ty,“ podívá se mi přímo do čí.

„Miluji tě, Korene,“ pousměji se. Naši společnou úmluvu zpečetíme polibkem.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:o)

(Ampeon, 10. 10. 2014 16:00)

Jedním dechem. Je to pecka :o)))

:3

(Zakuro, 7. 5. 2014 23:36)

Dokonalost sama!!

...

(Mikku, 15. 9. 2013 23:38)

♥♥♥♥ Hodně dobrý!! ♥♥♥♥

=D

(Tes, 13. 4. 2013 19:43)

Tenhle cyklus se ti moc moc povedl =DD

:O

(Dark Davil, 19. 9. 2012 10:18)

OH to bylo úžasné škoda že není nějaký bonusek:(v

:D

(Naki, 23. 8. 2012 0:19)

Moc hezky cyklus :)